8. B na výletě
čtvrtek 21. 6. 2018
Už od rána nás provází spalující slunce. Členové výpravy jsou zatím v dobré náladě a činí poslední přípravy na výsadek do divočiny. Železný oř spolehlivě všech 17 statečných dovezl na místo určení. Stanice Potvorov. Máme se obávat věcí příštích? Bohem zapomenutým krajem kráčíme vstříc dobrodružství. Domorodci jsou zatím přátelští a udílí nám užitečné rady. Přehořovská kaple Nejsvětější Trojice, poslední setkání s civilizací?
Nechávajíce za sebou poslední lidská sídla, míjejíce tři kříže (smutné to připomenutí marné rebelie nevolníků v 17. století), lehkým krokem míříme do údolí řeky Střely. V dáli se objevilo nečekané překvapení. Z dávných časů Santiniho baroka se vynořil malebný komplex budov. Zatímco část výpravy obdivuje krásy dýchající historií, zbytek spočinul ve stínu rákosí jakési shrekovské bažiny. Občerstveni pokračujeme v cestě.
Kolotání vody a paprsky odrážející se od roztančené hladiny nám oznamují, že jsme přibyli do Kozičkova mlýna a Střela nás láká k osvěžení po dlouhém pochodu. Chutě jsme sňali boty a dopřáli rozpáleným chodidlům úlevnou koupel. Teď už jen zbývá následovat tok a nerušeně se kochat všeobjímající krajinou. Meandry řeky, roztodivné druhy přítulných motýlů, vůně rozkvetlých luk, ptačí cvrlikání ... pastva pro smysly.
Ukolébáni přívětivou tváří přírody se rozhodujeme část cesty jít řekou. Voda nás šimrá na kotnících, opatrně našlapujeme po kamenech. Nenecháme se odradit zvyšující se hladinou a pokačujeme dále. Naši stateční průzkumníci včas upozornili zbytek výpravy, za cenu vlastní oběti, na nebezpečí hlubokých vod. S vypětím všech sil a vyškoleni mocnou přírodou jsme vyšplhali na břeh. Malý odpočinek nám pomohl načerpat nové síly k dokončení expedice.
Zcela vyčerpáni, ale naplněni spokojeností se necháváme ukolébat rytmickými zvuky kol vlaku. Sbohem, Střelo!
