9. A na historické exkurzi 13. 6. 2023.
Naše putování začalo v ulici Politických vězňů u budovy Petschkova paláce, kde bylo sídlo pražského gestapa. Zde byli vyslýcháni během okupace čeští vlastenci, mnohdy týráni, sem v roce 1942 přišel Karel Čurda prozradit identitu vojáků, kteří spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Heydricha, a udal rodiny odbojářů, kteří jim pomáhali.
Pod Národním muzeem jsme se zastavili u památníku Janů Palacha a Zajíce. Kříž v městské dlažbě připomíná sebeobětování těchto dvou studentů, již chtěli v roce 1969 svým činem vzburcovat své spoluobčany k odporu proti potlačování svobod a vytrhnout je z pasivního postoje k přítomnosti okupačních sovětských vojsk.
Z Václavského náměstí jsme zabočili do Štěpánské ulice a odtud prošli do Vodičkovy ulice skrz pasáž Lucerna procházející Palácem Lucerna. Tuto na počátek 20. století moderní budovu nechal vybudovat stavitel Vácslav Havel, dědeček prezidenta Havla. Připomněli jsme si i prezidentova strýce Miloše, prvorepublikového filmového podnikatele, majitele Barrandovských filmových ateliérů a spolumajitele Lucerny. Nedaleko Lucerny jsme si v pasáži Paláce U Nováků před vstupem do divadla ABC vyzkoušeli naše znalosti o Osvobozeném divadle.
Vodičkova ulice nás přivedla na Karlovo náměstí k Novoměstské radnici. Vrátili jsme se hlouběji do minulosti a ztěžka z paměti dolovali informace o první pražské defenestraci, kterou začaly husitské války.
Resslovou ulicí jsme došli až na vltavské nábřeží a ještě se stihli pokochat výhledem na Petřín, Mánes a Pražský hrad. Samozřejmě jsme neminuli ani Ginger a Freda, Tančící dům.
Vrátili jsme se do Resslovy ulice, neboť před námi byl hlavní cíl našeho putování, pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje, v jehož kryptě se v roce 1942 po atentátu na Heydricha ukrývalo 7 parašutistů vyslaných z Velké Británie. Po dokumentárním filmu, který nás uvedl do dobových souvislostí, jsme měli možnost vstoupit do zmiňované krypty a kostela, jež se staly dějištěm hrdinského boje těchto sedmi statečných mužů, kteří zde položili své životy za svobodu vlasti.
Na zpáteční cestě jsme v ulici Na Rybníčku obdivovali románskou rotundu sv. Longina a v Legerově ulici kroutili hlavami nad stavem budovy bývalého prominentního Borůvkova sanatoria. Na fasádě prázdné a zdevastované stavby od roku 2014 najdete zvláštní památník (vzniklý spontánně bez souhlasu úřadů) dvou mučedníků komunistického totalitního režimu, katolického faráře Josefa Toufara a studenta Jana Palacha.
Po takové dějepisné náloži je třeba i trocha konzumu. Na Václavském náměstí jsme tedy svojí přítomností poctili různé stravovací podniky. A tak jsme dnes uspokojili svoje duše i svá těla.
